Úzkost a panické ataky

Jak se úzkost projevuje

Úzkost se málokdy drží jen v hlavě. Obvykle ji poznáte na třech místech.

V těle. Bušení srdce, sevřený hrudník, mělký dech, pocení, závrať, nevolnost, brnění v rukou, stažený žaludek. Kvůli tělesným projevům jde člověk někdy k lékaři dřív, než ho napadne, že by mohlo jít o úzkost. Souvislostem mezi tělem a psychikou se podrobněji věnuji na stránce o psychosomatice.

V myšlenkách. „Co když to nezvládnu.“ „Co když se něco stane.“ Myšlenky běží dopředu a malují nejhorší možnou verzi. Usnout je těžké, protože hlava pořád něco řeší.

V chování. Vyhýbáte se místům, kde se úzkost objevila. Kontrolujete, ujišťujete se, připravujete se na všechno. Svět se postupně zmenšuje, protože do něj patří jen to, co je bezpečné.

Úzkost sama o sobě porucha není. Podle Národního zdravotnického informačního portálu strach chrání, když nám něco opravdu hrozí. O úzkostné poruše se mluví, když silné reakce strachu přicházejí, přestože žádné akutní nebezpečí nehrozí, nebo trvají i poté, co pominulo.

Běžná úzkost a úzkostná porucha

Tabulka je jen orientační. Diagnózu úzkostné poruchy stanovuje lékař nebo klinický psycholog, ne webová stránka.

Panická ataka: vždy nejdřív lékař

Panická ataka přichází zčistajasna, trvá několik minut a přináší silné tělesné příznaky. Člověk se může bát, že omdlí, zešílí nebo umírá. Některé z těchto příznaků ale mohou provázet i nemoci srdce nebo jiné tělesné potíže. Národní zdravotnický informační portál proto uvádí, že před potvrzením diagnózy úzkostné poruchy je nutné nejprve vyloučit tělesnou příčinu, včetně tělesného vyšetření a EKG.

Pokud máte bolest na hrudi nebo dušnost poprvé, nebo jinak než obvykle, volejte záchrannou službu. Že šlo o panickou ataku, se dá říct až po vyšetření.

Jak s úzkostí pracuji

S úzkostmi a depresemi pracuji ve své praxi. V letech 2014–2020 jsem působil v ESET, psychoterapeutické a psychosomatické klinice v Praze. Jsem psycholog, psychoterapeut ve výcviku (Gestalt, Institut Dialog), pod supervizí.

V Gestalt terapii se neptáme hlavně „proč“. Víc nás zajímá „jak“: jak se úzkost u vás ohlašuje, co dělá tělo, co v tu chvíli děláte a čemu se vyhnete. Pracujeme s tím, co se děje teď, i přímo na sezení. Když se vám při vyprávění zrychlí dech, můžeme se u toho zastavit a prozkoumat to.

Úzkost se nesnažíme za každou cenu odehnat. Někdy totiž upozorňuje na něco, co je pro vás důležité. Nemohu slíbit, že zmizí. Můžeme ale spolu hledat, jak se jí přestat podřizovat a co vám pomáhá zůstat v kontaktu s tím, co se kolem vás skutečně odehrává.

Úzkost se někdy potkává s dlouhodobým vyčerpáním a ztrátou radosti, o kterých píšu u vysoce funkční deprese, nebo s obavou, že vás v práci „prokouknou“, tedy se syndromem podvodníka.

Sezení je individuální, trvá 50 minut a probíhá osobně v Praze 1, nebo online. Mluvit můžeme česky, slovensky i anglicky. Pracuji s dospělými, sezení se hradí přímo, bez pojišťovny. Ceny jsou v ceníku.

Léky

Léky nepředepisuji a nedoporučuji je nasazovat, měnit ani vysazovat. Pokud léky na úzkost užíváte nebo o nich uvažujete, je to rozhovor pro lékaře nebo psychiatra. Psychoterapie může běžet souběžně s léčbou a o tom, co vám lékař doporučil, se na sezeních mluvit dá.

Kdy se obrátit jinam

• Jste v akutní krizi nebo myslíte na to, že byste si ublížili. Krizové linky najdete na této stránce.
• Máte bolest na hrudi, dušnost nebo jiné tělesné příznaky poprvé. Nejdřív lékař nebo záchranná služba.
• Potřebujete léky. Obraťte se na praktického lékaře nebo psychiatra.
• Úzkost má vaše dítě. S dětmi a dospívajícími nepracuji, rodičům ale nabízím konzultace, na které chodí rodič sám.