Psycholog, psychoterapeut, psychiatr: jaký je mezi nimi rozdíl

Všichni tři pracují s duševním zdravím a jejich práce se v něčem překrývá. Liší se vzděláním, tím, co smějí dělat, a tím, jestli jejich péči hradí zdravotní pojišťovna. Stejnému tématu se věnuje i přehled na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP), který připravil Ústav lékařské psychologie a psychosomatiky LF MU.

Psycholog

Psycholog vystudoval psychologii na vysoké škole, nejčastěji na filozofické fakultě, a má titul Mgr., případně PhDr. nebo Ph.D. Po škole se specializuje, takže potkáte třeba školního nebo dopravního psychologa.

Dvě věci samotný titul psychologovi nedává. Psychoterapeutické vzdělání mu dá až psychoterapeutický výcvik. A léky psycholog nepředepisuje, ani když je klinický.

Klinický psycholog

Klinický psycholog pracuje ve zdravotnictví. Cestu do zdravotnictví popisuje zákon č. 96/2004 Sb. v § 22: psycholog ve zdravotnictví potřebuje magisterské studium psychologie a akreditovaný kvalifikační kurz Psycholog ve zdravotnictví. Specializovanou způsobilost, atestaci, získá až po specializačním vzdělávání. Teprve potom je klinickým psychologem.

Klinický psycholog dělá psychologická vyšetření. Pokud má i specializaci v psychoterapii, vede také dlouhodobou terapii. Jeho péči hradí veřejné zdravotní pojištění, pokud má smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Poradenský psycholog

Poradenský psycholog pracuje mimo zdravotnictví, na živnost psychologického poradenství a diagnostiky. Lidé za ním chodí s konkrétním osobním, vztahovým nebo pracovním problémem. Pojišťovna jeho služby nehradí, platíte si je sami.

Psychoterapeut

Psychoterapie je léčba psychologickými prostředky, obvykle formou pravidelných setkání v horizontu měsíců až let. Psychoterapeutické vzdělání dává psychoterapeutický výcvik. Je to další samostatné, obvykle víceleté vzdělání.

Psychoterapii můžete najít ve dvou prostředích.

Ve zdravotnictví ji poskytuje klinický psycholog nebo psychiatr se specializací v psychoterapii. Zaměřuje se spíš na závažnější duševní potíže a nemoci a je většinou hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Mimo zdravotnictví pracuje poradenský psychoterapeut. Má vysokoškolské vzdělání, které nemusí být psychologické, a psychoterapeutický výcvik. Lidé k němu chodí s obtížnými životními situacemi, vztahy, krizí, stresem, mírnějšími psychickými potížemi nebo kvůli sebepoznání. Péče se většinou platí přímo. Pokud je terapeut zapojený do preventivního programu některé pojišťovny, můžete za určitých podmínek dostat příspěvek.

Česká asociace pro psychoterapii ve svém adresáři rozlišuje psychoterapeuta ve výcviku a psychoterapeuta s plnou kvalifikací. Za kandidátní členy přijímá i terapeuty, kteří mají za sebou alespoň polovinu hodin komplexního výcviku. Psychoterapeut, který není lékař, léky nepředepisuje.

Psychiatr

Psychiatr je lékař s titulem MUDr. a psychiatrie je lékařská specializace. Stanovuje diagnózu duševních nemocí, předepisuje léky (psychofarmaka), doporučuje psychoterapii a v závažných stavech i hospitalizaci. U psychiatra se smlouvou s pojišťovnou je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Psychiatr může dělat i psychoterapii, pokud absolvoval psychoterapeutický výcvik.

Srovnání v tabulce

Tabulka zjednodušuje. Jeden člověk může mít víc kvalifikací, třeba klinický psycholog s výcvikem v psychoterapii, a profese se v praxi doplňují. Psychiatr může nastavit léky a s psychoterapeutem mezitím pracujete rozhovorem, obojí běží souběžně.

Další označení, na která můžete narazit

Psycholog ve zdravotnictví je psycholog, který pracuje u poskytovatele zdravotních služeb a na atestaci z klinické psychologie se teprve připravuje. Do té doby pracuje podle zákona pod odborným dohledem zkušenějšího kolegy.

Psychologický poradce je obecné označení. Může jít o psychologa, ale i o jiného odborníka s živností psychologického poradenství a diagnostiky. Zeptejte se, jaké má vzdělání.

Nelékařští zdravotničtí pracovníci, nejčastěji zdravotní sestry nebo sociální pracovníci, bývají vyškolení v krizové intervenci a základních psychologických technikách. Potkáte je hlavně ve větších zdravotnických zařízeních a sociálních službách.

Psychologická vyšetření řidičů, žadatelů o zbrojní průkaz nebo znalecké posudky jsou samostatná oblast a do péče o duševní zdraví nepatří.

Za kým jít, když si nejste jistí

NZIP radí, že když si nevíte rady, je dobré začít u praktického lékaře. Ten vás může nasměrovat k odborníkovi a základní psychofarmaka umí předepsat i sám.

Pokud máte tělesné potíže, jako je bolest, bušení srdce nebo problémy se zažíváním, patří na začátek vždy lékařské vyšetření. Psychoterapie může běžet vedle něj, ne místo něj. Víc o tom píšu na stránce o psychosomatice.

Když jde o akutní krizi, nečekejte na objednání u žádného z nich. Kam se obrátit hned, najdete na stránce Kdy vyhledat pomoc.

Kde v tom stojím já

Jsem psycholog, psychoterapeut ve výcviku (Gestalt, Institut Dialog), pod supervizí, a kandidátní člen ČAP. Nejsem klinický psycholog ani lékař. Diagnózu duševní poruchy nestanovuji a léky nepředepisuji.

Pracuji mimo systém zdravotního pojištění. Smlouvu s pojišťovnami nemám, sezení si proto hradíte sami. Vedu individuální sezení s dospělými, osobně v Praze 1 nebo online.

Dříve jsem pracoval ve zdravotnictví, mimo jiné na Oddělení klinické psychologie FN Motol a na psychosomatických klinikách v Praze, takže spolupráci s lékaři znám zblízka. Pokud jste v péči psychiatra nebo užíváte léky, terapie u mě může běžet souběžně. O lécích samotných ale rozhoduje lékař.